23. 10. 2009 se uskutečnilo v kulturním sále mimořádné zasedání ZO Lesní Hluboké, kde hlavním bodem jednání byla diskuze k možnému vybudování fotovoltaické elektrárny v naší obci na pozemku soukromého majitele, ketrý by byl zřizovatelem i provozovatelem současně. Jednalo by se o plochu zhruba 1ha v prostoru pod budovou bývalého kravína směrem k "Břímům", stavba by zde byla zhruba 25 let.

Na začátku vystoupil žadatel o povolení této stavby a krátce seznámil přírtomné se svým záměrem. Přislíbil dále, že na návrh místostarosty ing.Ryšánka je ochoten jednat o případném každoročním sponzorinku obce. Diskuze na začátku jednání nebyla téměř žádná a informativně neměla většina občanů námitky proti zbudování této elektrárny. Pak jednání tento host opustil. A jak bývá zvykem, teprve nyní začaly padat na hlavu zastupitelů dotazy, proč, z jakého důvodu, kde, za co, jak to řeší jinde, apod.

Na jednání se dostavil i občan obce, který v dané věci jednal na ministerstvu a uváděl nejčerstvější informace. Původní trend "střešních malých fotovoltaických elektráren" přerostl údajně v megalomanii budování těchto elektráren kde to jen lze. Dle sdělení jsou u nás nestandardní podmínky velmi příznivé pro zřizovatele těchto staveb, výkupní ceny totiž neodpovídají tržním cenám a jsou silně nadhodnocené. A kde se tedy vezmou peníze k úhradě těchto nestandardních příjmů do kapes provozovatelů? Odpověď je jasná, jde to opět z kapes nás poplatníků, odběratelů elektrické energie, což si každý může ověřit při prostudování faktury za odběr energie. Protože ani nikde v zahraničí takový přístup není znám, jsme opět výjimkou, bylo rozhodnuto, že v nejbližší době bude provedena asi změna zákona tak, aby výkupní ceny odpovídaly tržním cenám, nikoliv stanoveným cenám. A co se pak stane? Fotovoltaické elektrárny na polích pak již nebudou lukrativními. Pouze ty, které budou vybudovány za platnosti současné legislativy, zůstanou pravděpodobně na cenových úrovních stanovených při povolovací proceduře, ostatní však již ne.

Závěr jednání byl, což si občané odsouhlasili, že je třeba připravit podrobnější informace, případně pozvat zástupce, kde taková stavba funguje a dodat více informací, ať už pozitiva či negativa. Kdy další schůze k danému tematu proběhne, to ještě nevíme, ale mělo by to být ještě do konce tohoto roku. S termínem i závěry jednání budete seznámeni.

Věříme, že si každý z vás udělá v dané věci jasno a s veškerou zodpovědností pak přistoupí k vyjádření svého stanoviska tak, aby nebylo nutné svolávat další jednání k této problematice.

26.10.2009 RYS

V dalším textu si můžete přečíst zprávu RP ze dne 26.10.2009, kde je velmi podrobně daná problematika vysvětlena.

článek převzat z http://www.novinky.cz/ekonomika/182562-solarni-elektrarny-zdrazi-lidem-proud-o-stokoruny.html

Solární elektrárny zdraží lidem proud o stokoruny

Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů se čím dál více začíná projevovat v peněženkách obyvatel. Zatímco letos je každá kilowatthodina spotřebovaná v domácnosti zatížena přirážkou pět haléřů na podporu obnovitelných zdrojů, příští rok to bude už více než trojnásobek.

Nízká účinnost solárních elektráren

"Solární elektrárny mohou v našich podmínkách dodávat energii přibližně 1000 hodin ročně. Větrné elektrárny jsou při stejném instalovaném výkonu minimálně dvakrát účinnější. Vodní elektrárny mají výkonnost asi čtyřikrát vyšší než solární a při výrobě elektřiny z biomasy se dá vyrábět dokonce asi osmkrát více."

Blahoslav Němeček, místopředseda Energetického regulačního úřadu

Domácnost, která spotřebuje měsíčně v průměru 250 kilowatthodin elektřiny, tak na podporu solárních a větrných elektráren nebo výrobu z biomasy připlatí ročně téměř pět set korun. Do tří let by se ale příspěvky domácností mohly zvýšit až sedminásobně, což by znamenalo zvýšení výdajů na elektřinu až o několik tisíc korun ročně.

Obnovitelný zlatý důl

Hlavním důvodem je podle místopředsedy Energetického regulačního úřadu Blahoslava Němečka současná právní úprava, která zejména investorům do solární energie umožňuje udělat si ze stavby elektráren doslova zlatý důl.

Výkupní cena ze solárních elektráren je v současnosti téměř desetkrát vyšší než tržní cena elektřiny, což vytváří obrovský prostor pro zisk. Blahoslav Němeček, místopředseda Energetického regulačního úřadu

Stát totiž musí od výrobců z obnovitelných zdrojů vykupovat elektřinu za ceny mnohonásobně vyšší, než je tržní cena. Tyto náklady jsou následně rozpočítány do ceny energií pro všechny odběratele elektřiny. Příští rok tak jen na podporu výroby ze solárních elektráren půjdou tři miliardy korun, celkem za obnovitelné zdroje zaplatíme šest miliard.

"Výkupní cena ze solárních elektráren je v současnosti téměř desetkrát vyšší než tržní cena elektřiny, což vytváří obrovský prostor pro zisk," řekl Právu Němeček.

Energetický regulační úřad je podle něho doslova zavalen žádostmi o povolení výstavby nových solárních elektráren. "V minulých měsících to bylo kolem čtyř set žádostí měsíčně, v září to bylo 600 a v říjnu již více než 650 žádostí," uvedl Němeček.

Za rok vzrostla výroba sedminásobně

Výroba elektřiny v solárních elektrárnách tak raketově roste. Zatímco instalovaný výkon činil koncem roku 2008 něco přes 50 megawatt, koncem letošního roku to může být až sedmkrát více.

"V září činil instalovaný výkon asi 100 megawatt. Do konce roku by to mohlo být až 265 megawatt," uvedl Němeček.

Pokud by se však realizovaly investorské záměry, ke kterým již bylo vydáno kladné stanovisko, činil by podle Němečka instalovaný výkon solárních elektráren do dvou až tří let celkem až 2000 megawatt, tedy téměř sedmkrát více než letos.

Alarmující podle Němečka je i fakt, že pokud by se realizovaly všechny připravované projekty, bude podíl fotovoltaiky na celkové výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů energie asi sedm procent, ale přitom spotřebují 40 procent všech finančních prostředků na podporu těchto zdrojů.

Zákon umožňuje snížení podpory jen o pět procent

Problém je v tom, že zákon číslo 180 z roku 2005 neumožňuje regulátorovi snížit podporu o více než pět procent ve srovnání s předchozím rokem. V návrhu zákona přitom byla možnost měnit výši podpory až o deset procent ročně, schválena byla ale jen možnost změny o polovinu této hodnoty. "Byla v tom asi lobby investorů do těchto zdrojů," uvedl Němeček.

Zatímco výkupní ceny elektřiny se téměř nemění, náklady na výstavbu solárních elektráren jen za poslední rok klesly asi o 40 procent. "Vlivem poklesu cen technologií a posílení kurzu koruny došlo k výraznému poklesu nákladů firem, které solární elektrárny staví," řekl Němeček.

Výše výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů byla koncipována tak, aby zajistila patnáctiletou návratnost. Podle odborníků se ale při současných cenách technologií solární elektrárny zaplatí asi už za pět let. Investoři tak mohou dalších deset let inkasovat státní podporu a realizovat obrovské zisky.

Změna by mohla přijít letos, investoři spěchají

Vzhledem k tomu, že Energetický regulační úřad již avizoval, že je třeba s výší podpory něco dělat, chtějí nyní investoři za každou cenu uvést elektrárny do provozu co nejdříve. Výkupní cena elektřiny v roce zprovoznění elektrárny se totiž investorovi musí platit celých 15 let v nezměněné výši, tedy bez ohledu na to, že v dalších letech mohou mít nové projekty podporu výrazně nižší.

"Dlouhodobě usilujeme o úpravu zákona tak, aby bylo možné překročit pětiprocentní limit pro úpravu dotace. Zároveň ale chceme, aby byla zachována 15letá doba návratnosti investice, tak jak to platí nyní," uvedl Němeček.

Změny v zákoně plánuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Mohly by být přijaty ještě letos. "O situaci víme a chceme ji řešit. Buď by šlo o úpravu zákona, která by mohla projít ještě letos, nebo budou změny zahrnuty v celkové novele zákona a schváleny by tak pravděpodobně měly být příští rok," řekl Právu mluvčí ministerstva Tomáš Bartovský.

Podpora solárních elektráren je podle Němečka vysoká i ve srovnání s cizinou. "Výkupní cena fotovoltaiky je u nás nejvyšší široko daleko. V okolních zemích navíc platí pro podporu fotovoltaiky jiná pravidla. Například na Slovensku dostávají podporu jen menší elektrárny, v Maďarsku je zase podpora odstupňována podle výše instalovaného výkonu," vysvětlil Němeček.

Miliardové investice i do přenosové sítě

Další miliardy si podle Němečka mohou vyžádat investice do přenosové sítě. "Síť na to nebyla stavěná, může to ovlivnit kvalitu připojení pro odběratele. Vyřešení této situace bude pro provozovatele sítě do budoucna znamenat velké investice," uvedl.

Miliardové investice si vyžádá i posílení rozvoden elektřiny. "Podle zkušeností ze zahraničí by každá rozvodna mohla potřebovat investici v řádu jednotek miliard korun," prohlásil.

Navíc je nutné počítat s náklady na regulaci. "Bude-li například horší počasí, než se očekávalo, nebudou solární elektrárny dodávat elektřinu a k dispozici musí pro tyto případy být pohotový výkon, například přečerpávací vodní elektrárny. I to se bude muset zaplatit," dodal.

"Pokud bude rozvoj fotovoltaických elektráren pokračovat stejnou rychlostí jako doposud, vyvolá nutnost posílení transformačních vazeb mezi přenosovou a distribuční soustavou. Náklady na tyto investice analyzujeme," řekla Právu Jana Jábůrková, mluvčí společnosti ČEPS, která v Česku provozuje přenosovou soustavu.

Martin Procházka, Právo
TOPlist