1. Úvod

V současné době existují a nadále vznikají nové, často obtížně představitelné bezpečnostní hrozby a rizika. Hrozbu mohou představovat nedemokratické státy, různé nevládní skupiny a organizace, které nerespektují mezinárodní právo a pro které jsou válka, terorismus, násilí a potlačování základních lidských práv a svobod prostředkem prosazování jejich zájmů. Stálá pozornost musí být věnována možným rizikům provozních havárií a živelních pohrom, otázkám epidemií, ekologickým nebezpečím a jiným ohrožením.

Proto bylo nezbytné přehodnotit pojetí ochrany obyvatel. Současně je nutno konstatovat, že pro řešení opatření ochrany obyvatelstva nebylo v České republice vytvořeno právní prostředí až do doby přijetí zákona o integrovaném záchranném systému (č. 239/2000 Sb. v platném znění), schválení usnesení vlády o koncepci ochrany obyvatelstva (č. 417/2002 Sb. v platném znění) a přijetí vyhlášky MV k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva (č. 380/2002 Sb. v platném znění).

2. Úkoly občanů, orgánů obcí a podnikové sféry k ochraně obyvatel

2.1 Občan

Cílem opatření orgánů státu a orgánů územních samosprávných celků při přípravě na mimořádné události (živelné pohromy, průmyslové havárie, atd.) a jejich řešení je ochrana života, zdraví a majetku občanů. Bezprostřední pomoc poskytuje občanovi při jeho ochraně obec (město, městská část), zaměstnavatel a složky integrovaného záchranného systému (dále IZS).

Základním prvkem systému ochrany obyvatelstva je informovaný a připravený občan. K tomu zejména orgány obcí, dále zaměstnavatelé, orgány kraje a státní orgány (včetně HZS kraje) poskytují informace o možných ohroženích, plánovaných opatřeních a postupu při řešení následků mimořádných událostí. Tímto způsobem má možnost občan získat základní znalosti a dovednosti k sebeochraně a vzájemné pomoci:

  • o způsobu chování po vyhlášení varovného signálu, telefonních číslech tísňového volání, místech poskytování nezbytných informací a o přípravě evakuačního zavazadla;
  • o provedení improvizované ochrany ukrytím ve vhodných částech obytných domů, provozních a výrobních objektů a o provedení improvizované ochrany dýchacích cest, očí a povrchu těla;
  • o opatřeních v případě povodní a úniku nebezpečných látek;
  • o hygienických opatřeních v prostorech karantény, poskytování první předlékařské pomoci a o provedení částečné dekontaminace.

2.2 Obec

Orgány obce (starosta a obecní úřad) při plnění svých úkolů ochrany veřejného zájmu a při výkonu státní správy v přenesené působnosti bezprostředně zajišťují úkoly ochrany obyvatelstva ve vztahu k občanům na území obce, popř. ve správním obvodu obce s rozšířenou působností. Sehrávají rozhodující úlohu při informování občanů, právnických a podnikajících fyzických osob na území obce o možných ohroženích, plánovaných opatřeních, postupu při řešení následků mimořádných událostí a při organizování pomoci.

Orgány obce zabezpečují úkoly stanované havarijními plány a krizovým plánem kraje. Podílí se na provádění záchranných a likvidačních pracích, zabezpečují varování, evakuaci, ukrytí, organizují humanitární pomoc a nouzové přežití obyvatel obce (nouzové ubytování, zásobování pitnou vodou a stravování). Zvláštní pozornost věnují všem předškolním, školským, zdravotnickým, sociálním a obdobným zařízením nacházejícím se na území obce.

K plnění úkolů obcí v oblasti ochrany obyvatelstva využívají obce především jednotky sborů dobrovolných hasičů (dále SDH) obcí. Rovněž mohou být využívána i zařízení civilní ochrany (bez právní subjektivity), která jsou zřizována zejména u obcí, v nichž není jednotka SDH obce zřízena.

2.3 Právnické osoby a podnikající fyzické osoby

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby (zaměstnavatelé) při zabezpečování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci plní opatření pro případ zdolání mimořádných událostí. Bezprostředně zajišťují úkoly ochrany obyvatelstva ve vztahu ke svým zaměstnancům. Sehrávají rozhodující úlohu při informování o možných ohroženích, plánovaných opatřeních a postupu při řešení následků mimořádných událostí a při pomoci postiženým zaměstnancům.

U stanovených právnických osob a podnikajících fyzických osob jsou opatření ochrany obyvatelstva zapracována do vnitřních havarijních plánů (jsou-li provozovatelem zařízení nebo objektů, u nichž byla stanovena zóna havarijního plánování) a plánů krizové připravenosti (pokud jsou zahrnuty do krizového plánu kraje). Právnické osoby a podnikající fyzické osoby zahrnuté do havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu nebo krizového plánu kraje plní úkoly v souladu s právními předpisy a úkoly stanovené uvedenými plány. Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, u které došlo k havárii (mimořádná událost v souvislosti s provozem technických zařízení a budov, jaderných energetických zařízení, při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a při jejich přepravě nebo při nakládání s nebezpečnými odpady) plní navíc další úkoly stanovené právními předpisy.

K plnění úkolů ochrany obyvatelstva mohou právnické osoby a podnikající fyzické osoby využívat své jednotky HZS podniků a SDH podniků, popř. zařízení civilní ochrany, pokud jsou jejich zřizovatelem. Tyto jednotky a zařízení se podílí především na zabezpečení evakuace (doprovod a péče o evakuované osoby), zabezpečení nouzového přežití, organizování humanitární pomoci, zjišťování a označování nebezpečných oblastí a provádění dekontaminace.

 

Odkazy

Ochrana obyvatel

TOPlist