Procházíme-li údolím Bílého potoka, dostaneme se až na Šmelcovnu a můžeme pokračovat dále až do Veverské Bítýšky, odkud můžeme využít cestu parníkem do Brna. Plujeme-li po přehradě do Brna, míjíme po pravé straně velmi zajímavý hrad Veveří. A pokud si chceme udělat pěkný výlet můžeme tento starobylý objekt navštívit. Abychom byli dobře připraveni, řekněme si alespoň pár základních informací z historie tohoto hradu...

První zmínky o hradu Veveří lze klást na začátek minulého tisíciletí, kdy prý kníže Konrád založil lovecký hrádek. Skutečné doklady o kamenném hradu však pocházejí až ze začátku 13. století - Přemysl Otakar II. dokonce objekt využíval jako vězení odbojných feudálů.

Jan Lucemburský Veveří roku 1311 zastavil, ale o 24 let později jej vykoupil markrabě Karel. Hrad se stal oblíbeným místem markraběte Jana Jindřicha, který jej dal i rozšířit. Za jeho života se na Veveří konala i významná setkání evropské šlechty. Hrad tak postupně nabyl i funkci správního a vojenského centra. Do této doby lze klást jeho srovnání s Karlštejnem - podle některých odborníků dvě komory s klenbou v břitové věži sloužily k ukrytí moravských markraběcích insignií a jsou srovnatelné s velkou věží na Karlštejně.

V druhé polovině 15. století vyrostl v rámci opevňovacích snah i tzv. Příhrádek, rozsáhlými přestavbami navázali jeho další majitelé Zikmund a Rudolf z Tiefenbachu.

Od 16. století hrad rychle měnil majitele a částečně i tvář.

Rozkvětu a přestavby do téměř dnešní podoby se dočkal na začátku 18. století, kdy patřil rodu Sinzerdorfů. Do této doby spadají i romantické legendy o hledání pokladů na Veveří.

K dalším vlastníkům náležel i švédský princ Gustav Wasa, který objekt držel v letech 1830 až 1845, a posledními soukromými majiteli byli v letech 1896-1925 de Forestové. Za jejich doby se na hradě dokonce na své svatební cestě zastavil Winston Churchill.

Poté hrad odkoupil stát. Ještě před válkou hrad plnil správní funkci a byl přepychově zařízen. Za války v něm sídlily zvláštní jednotky německé armády.

Po roce 1950 se na Veveří nastěhovaly státní lesy a jejich učiliště, v roce 1972 hrad převzalo  Vysoké učení technické. Jeho projekt na přeměnu areálu ve studijní, školicí a oddechové centrum vysokých škol však nenašel naplnění. Přínosem VUT, který ale mnozí odborníci označují za sporný, bylo zpevnění statiky hradu. Neúspěšným byl pokus VUT o pronájem komplexu akciové společnosti, která měla do hradu vnést život.

V době reformy vysokého školství se VUT o hrad nepřihlásilo - a v roce 1999 byl převeden do správy brněnského památkového ústavu. Ten v roce 2000 vyhlásil výběrové řízení na pronájem hradu investorovi, který by zajistil rekonstrukci. Nikdo se vzhledem k odhadovaným nákladům a nabízeným podmínkám nepřihlásil. Doba, kdy hrad sloužil potřebám školství, přinesla značnou devastaci prostor spojenou s odstraňováním historických nástěnných maleb, předělováním mohutných sálů kantkami, a vyvrcholila například tím, když se vzácné gotické okénko stalo kulisou k nově vybudovanému záchodku.

Hrad má nyní špatnou statiku, potřebuje opravit střechy a krovy, obnovit sítě, zařídit expozice a zázemí pro návštěvníky. V havarijním stavu jsou podlahy a stropy, další peníze spolkne i obnova kamenických prací či náhrada zničených dřevěných a kovových částí. Velkým problémem je odstranění betonových nánosů, které zabraňují dýchání zdiva a způsobují tak jeho postupnou destrukci.
TOPlist