Historie Lesního Hlubokého se vyvíjela po staletí. K dispozici máme několik pramenů, ze kterých můžeme usuzovat jak daný vývoj probíhal a utvářel ráz obce do dnešní podoby. Podívejme se tedy na historii obce do několika pramenů.

Prvním z pramenů mohou být informace zachycené ve Vlastivědě moravské, jako další pramen nám poslouží např. i informace zachycené v obecní kronice psané panem Bedřichem Tunkrem z Přibyslavic od r. 1982, od roku 1991 pak panem Petrem Hotárkem z Lesního Hlubokého. Tyto materiály se opírají o historické prameny i vyprávění pamětníků

Bohužel se nám zachovala jen „mladší" obecní kronika jak je uvedeno výše. Dle vyprávění bývalých zástupců obce však existovala další „starší" kronika, která se však „ztratila" někdy  kolem roku 1968, někdo komu v ní něco vadilo si ji asi natrvalo přivlastnil. Proč, to se už asi nedozvíme. Byly tam snad informace, které by někoho kompromitovaly?

Vyjděme tedy z materiálů, které máme k dispozici a začněme...

 

Nahlédněme do prvního z materiálů, který nás seznamuje s nejstarší historií Lesního Hlubokého, to je do Vlastivědy moravské (Zavadil-Tiray, Vlastivěda moravská, okr. Bítešský, 1900). 

 

Citujme tedy:

Hluboké

(31 domů, 225 obyvatel, gen. -ho, v -m.)

Jméno vsi jest asi odtud, že leží hluboko v lesích, neboť jinak jest na rovině vysočiny uprostřed lesa, jihovýchodně ve výši 520 m, poblíž říšské silnice do Brna. Domy jsou bez ladu a skladu sem tam roztroušeny, netvoří ani návsi ani ulice. Skoro všecky domy jsou stejné, o dvou světnicích (větší a menší) majíce stodoly uprostřed zahrad.

Na jihu osady jest zámek, letní sídlo opatův Rajhradských. Na místě, kde stojí, byla za pradávna klášterská ovčírna, která s počátku stol. XVIII. zvětšena byla ve dvůr poplužní, řádně vystavěný. Z tohoto dvora probošt Otmar Konrad r. 1770 zřídil zámeček, původně lovecký, pročež sem také z Domášova přeložil nadlesenství. V druhé polovici tohoto století byl zámeček dosti sešlý, až jej nynější opat a prelát Benedikt Korčian r. 1884 důkladně opravil a značně rozšířil na sídlo letní. Nyní stojí zámek s počátku parku, který se zvolna snižuje, až přechází v les nejprve kultivovaný, a konečně docela divoký.

Hluboké jest osada velmi stará, neboť od dob nepamětných náležela k statku Domášovskému, a ten již r. 1048 byl darován klášteru Rajhradskému, tehdy založenému. R. 1395, když potvrdil král Václav IV. Veškerá privilegia klášterní, uvádí se mezi zbožím jeho Hluboké. V urbáři klášterním probošta Diviše z r. 1405 čteme: "H. odvádělo z 15 lánův a 3 čtvrtek 3 kopy a 15 grošů činže pozemkové, 6 gr. Méně 2 denárů peněz za sýr, 98 vajec a 10 slepic; desátku pak polovici panu opatovi a polovici knězi Domášovskému". Toliko od r. 1469-1499 bylo H. i s ostatními statky zdejšími v zástavě města Brna, od kteréž doby zase nepřetržitě patří klášteru Rajhradskému.

R. 1776 probošt Otmar Konrad proti zámku postavil v parku kapli románskou, a zasvětil ji  (r. 1779) sv. Anně, z jejíhož života byly vymalovány obrazy na stěnách kaple r. 1785. Na oltáři stojí soška sv. Anny velmi starožitná , o níž Dudík píše v dějinách kláštera Rajhradského, že ji "probošt obdržel od poslední převoříše Dominikánského kláštera na Starém Brně s podotknutím, že pochází buď od zakladatelky toho kláštera Kateřiny z Deblína, aneb od samé králové Elišky, tedy aspoň s počátku XIV. stol."

Pozn. aut.: Kaple svaté Anny se nachází na okraji obce, v prostoru před letní rezidencí rajhradských proboštů. Stavitelem byl, stejně jako v případě zámečku, Matyáš Jednuška.
Drobná barokní stavba svým typem připomíná románskou rotundu – k centrální, válcové lodi završené lucernou přiléhá předsíň a na protější straně kněžiště. Fasáda je členěna lizénovými rámy a oválnými a kasulovými okny. Na její svátek je zde sloužena mše a veřejnosti je tehdy přístupná. Na stěnách kaple jsou vymalovány obrazy ze života sv. Anny .

 

Kaple jest tato veřejná, a bývá zde na den sv. Anny slavena hlučná pouť v zákoutí lesním, při níž za dob patrimoniálních každý příchozí svobodně býval hoštěn v zámku; jinak jsou zde služby Boží toliko za letního pobytu opatův.

Do školy chodívali z H. do Domášova. R. 1885 zřízena a vystavěna byla zde škola samostatná. Učiteli zde byli: Bohumil Plecháč, který školu opatřil hojnými učebnými pomůckami vlastní práce a zřídil školní knihovnu, Vincenc Broža, a nyní Vojtěch Janovský.

Obec má jmění (pole a lesy) dohromady 351/2 jitra. -Trati polní:Padělky, Kosové, Slín, Zelniska, Nad rybníčkem, Nade včelkou, Dlouhé čtvrtky, Nade žlebem a Doubí;lesní: Michovec, Lází, Kouty, Bezkoutí, Čapková, Leska, Luterka, U 9 křížů.

Rodné domy přes 100 let mají rodiny: Jelínkova, Hemalova, Hotárkova, Dupalova a Růžičkova.

Ve zdejším okolí dolovalo se kdysi stříbro, které se zde objevuje ještě v leštěnci olověném, ale v tak nepatrném množství, že dolování v brzku bylo zanecháno. - Samota: mlýn.

Dále se zde těžila i železná ruda. Byly zde i pece, jejichž pozůstatky zde nalezneme i při dnešním putování těmito místy.

Můžeme tak narazit při putování např. na pozůstatky zaniklého hlubockého  hamru   u přírodního útvaru Bochník v údolí Bílého potoka. Hamr byl roku 1711 přebudován ze staršího objektu vrchností rajhradského kláštera. Hamr zanikl pravděpodobně v 70. letech 19. století. Zachován stavební půdorys objektu, zbytky zkujňovací výhně a celý systém vodního díla, včetně uměle přivedeného toku Bílého potoka.

V obvodě obecním jest u říšské silnice pověstných „9 křížů". Jest to místo uprostřed hlubokého lesa, kde silnice náhle se zatáčí, a na vyvýšeném místě u samé silnice stojí 9 různě velikých křížů (prostřední se sochou). Postaveny jsou na památku, že r. 1540 přepaden zde byl svatební průvod z Bíteše jedoucí, přičemž 9 osob bylo zabito.*) Kříže tyto staví vždy klášter Rajhradský; posledně se to stalo r. 1887 po sedmé, předtím r. 1824. Když posledně „9 křížů" dne 18. září 1887 bylo opatem a prelátem Benediktem Korčianem svěceno, byl tam nával lidí mnoho tisíc, a velká řada procesí z celého okolí až i do Brna.**)

*)Vypravuje se:Cestující obchodník jeda zdejšími lesy onemocněl a byl dcerkou jednoho zdejšího sedláka nalezen a doma u nich ošetřován. Když uzdraven odcházel,slíbil, že jednou přijede a vezme si svoji ošetřovatelku za ženu. Když skutečně za několik roků přijel a po ní se ptal, dověděl se, že právě má se selským jedním synkem v Bíteši oddavky. I vyčíhal svatební průvod a s myslivcem povraždil 7 osob, načež sám i s myslivcem svému životu učinil konec. („Krvavá svatba" v Čas. Č. Muzea, roč. II, sv. 3.)

**) Tento výjev fortografoval na památku této slavnostiakademický malíř J. L. Šichan a popsal Jan Tiray.

Dochovaly se nám historické mapy jak katastrálního území obce tak i vlastní obce z roku 1825. Prohlédněme si ho podrobně. Na mapě obce můžeme vysledovat jednotlivé domy a porovnat se současným stavem.

První je mapa obce z r.1825, která je pak součástí následující mapy katastrálního území:

hluboky-mapa_obce_1825

 

Druhou je právě mapa katastrálního území obce z roku 1825:

hluboky-mapa_katastru  

Další informace můžeme vyčíst i z materiálu   Kříž-Domašovský, A.: Devět křížů u Domašova, Typos, Brno 1929.

Pokračujme tedy ...

Dosti známa jest na Moravě pověst o původu Devíti křížů, stojících v lesní samotě nad Domašovem. -Dodnes hlásají truchlivou vzpomínku na svatbu, která zde tragicky asi před 300 lety zahynula (událost se datuje k roku 1539, pozn. aut.).

Chtějíce navštíviti toto místo, vybéřeme si z řady stanicna dráze Brno-Jihlava městečko Zastávku. -Vystoupíme zde z vlaku. Jdeme středem městečka a dále silnicí. Nahoře u lesa odbočíme vpravo na pěšinku, po kteréž sestupujeme dolů po červené turist. značce.

Zde nás již začíná okouzlovati romantické Mariánské údolí, jímž kráčíme místy zelenými lučinami a zalesněnými stráněmi, jinde zase podél skal, z nichž je turistům dobře známá Mařenka. Jdeme stále rozkošným údolím bublající říčky Bobravy ve stínu stromů; za hodinu přijdeme k hájence. Zde odbočíme vpravo do lesa, cestou poněkud stoupající a než se nadějeme, jsme z lesa venku.

Před sebou spatříme štíhlou věž domašovského kostelíka, který s vesničkou jakoby se skrýval v zeleni stromů.

Domašov jest starobylá osada, ležící na jihlavské silnici. Nejstarší zmínka o jejím založení je z roku 1048. -V okolí Domašova jest mnoho lesů, které poskytují řadu pěkných vycházek a zpříjemňují letní pobyt. -Po malém odpočinku pokračujeme v další cestě.

Jdeme silnicí z Domašova směrem k Bíteši. Asi po 1 hod. cestě dojdeme k cíli. Po pravé straně silnice na paloučku stojí osudných Devět křížů s ponurým pozadím tajemně šumějícího lesa. R. 1640 (chyba v letopočtu-pozn.aut.)byla zde zavražděna svatba, jejíž účastníci jsou tu pohřbeni.

Domašovské lesy neměly v minulé době valné pověsti.V lesních roklinách, zarostlých houštinami zdržovali se loupežníci. Tito pak přepadávali tudy jedoucí formany a bezbranné chodce, které obírali o majetek a vraždívali je.

Na rozcestí u Devíti křížů odbočíme na silnici vpravo a zanedlouho přijedeme do Hlubokého. Projdem vesničkou a polní cesta přivede nás k lesu. Jdeme stále lesem podél bublajícího potůčku ke Šmelcovně. Minuli jsme Pipalův a Čížkův, nyní Chomoutův mlýn. Pojednou se nám krajina mění;stráně se snižují a údolí se poněkud rozšiřuje. Staneme. Naskytuje se nám se stráně rozkošná vyhlídka.

Pod protější strání choulí se poslední zbytky zřícenin z bývalých pecí starobylé Šmelcovny. Dole před námi je vesnička Šmelcovna - milá samota uprostřed hlubokých lesů. Ticho v údolí ruší bublání Bílého potoka. Celý kraj poskytuje v pravdě příjemný pobyt. Romantická krajina má nevyčerpatelné množství vděčných partií. Pohádkový tento kraj navštěvuje letní i zimní dobu spousta turistů. I básník Petr Bezruč sem často zavítal. Kdo ho zná, snad ho pozná i na fotografii, visící v hostinci Hrdličkově.

Neradi loučíte se s tímto malebným pohledem a seběhnete se stráně do údolí; zde se osvěžíte příjemnou lázní v čistých vlnách šumícího potoka.

Historie naší obce je poměrně těsně svázána s historickou pověstí o nešťastné lásce, která skončila tragicky právě v místech, kde nyní stojí 9 křížů. I když údajně nejsou k dispozici historické doklady o této pověsti, z dochovaných informací je známo, že při provádění zemních prací v těchto místech někdy v 60. a 70. létech 20. století, při budování inženýrských sítí pro tehdejší motel 9 křížů, narazili pracovníci prováděcí firmy na kosterní pozůstatky.

 

Vraťme se tedy do r. 1539 a r. 1540 a sledujme dle vyprávění a záznamů v matrice události tak jak se v tomto období odehrály v tehdejší obci Hluboké, dnešním Lesním Hlubokém ...

 

Tradice devíti křížů u obce Hluboké

(dnešní Lesní Hluboké)

 

 

V roce 1539 putoval lesní cestou, co stojí nyní devět křížů , koňský handlíř z Uher do Čech. Cestou se mu udělalo nevolno a zůstal ležet na zemi. Jel kolem sedlák z Hlubokého, z Velké Bíteše domů a viděl člověka ležet na zemi, naložil jej na vůz a dopravil domů.

Tento sedlák měl velmi hezkou dceru, která ho ošetřovala a po uzdravení se handlíři zalíbila. Sedlák toho zpozoroval a hleděl tohoto muže se zbaviti. Bylo však pozdě, neboť tito dva si již slíbili věrnost. Handlíř pravil, že na rok odchází do světa, vydělat si nějaké peníze a za rok že si pro ni přijde a pojme ji za manželku. Ona tomu byla velice ráda a slib mu opětovala, že ho bude očekávat.

Během roku byla však přinucena od svých rodičů vzíti si jiného hocha, bohatšího. Vyrozuměla handlíře, kdy jde k oltáři s jiným. Handlíř touto zprávou byl nemile dotčen a zosnoval plán pomsty. Najal si pomocníka a opatřil střelnou zbraň, vybral nejvhodnější místo k tomuto činu, tam co stojí nyní devět křížů, a tam přepadli svatebčany. Handlíř řekl pomocníkovi, aby nevěstu nezabíjel, ten však nedbal a také ji zamordoval. Když viděl handlíř nevěstu mrtvou, zastřelil pomocníka, a potom sebe.

Na tomto místě je pochováno všech devět zúčastněných. Nevěsta leží uprostřed a po stranách jsou oba ženiši. Kříž levý často uhnívá a musí být obnovován. Pověst praví, že na tomto místě leží vrah, a proto kříž uhnívá. Kříže se světí jednou za sto roků a dávají všechny nové. Uhnije-li prostřední dříve, vymění se nový špalek a kříž stojí celých sto let.

Těmito lesy vede silnice a cestující, kteří po ní jedou nebo jdou, při vzpomínce na vyprávění se strachy zachvějí.

Tolik tedy Vlastivěda moravská a další materiály jak jste se mohli dočíst.

K tomu snad jen ještě pár poznámek aut. (Ing.Vladimír Ryšánek, starosta, červenec-prosinec  2012):

Neustále se diskutuje pravdivost tvrzení události o 9 křížích. Jako řada z Vás, i já si vzpomínám, bylo to tak někdy kolem roku 1965-70, kdy při ukládání elektrického kabelu byly nalezeny v těchto místech nějaké lidské kosti, spíše drobné pozůstatky. Z vyprávění starších vím, že tehdejší majitel a provozovatel pohostinství naproti 9 křížům p.Ryšánek Antonín, můj děda,  tyto kosti měl uschovány ve sklepě v bývalé restauraci naproti 9 křížům, přivolal i brněnské archeology, kteří měli snad celou událost zdokumentovat. Kosti pak ukládal  můj bratr Antonín do  nám známých míst ve schránce (nepamatuje si přesně materiál schránky). I když to nelze samozřejmě tvrdit 100%, neznáme původ kostí, přesto si dovolujeme tvrdit,  že událost má reálný základ, o čemž my nepochybujeme. Již na mapě z roku 1887 je vyznačenmo oněch 9 křížů. Logicky z toho i vyplývá, že někdo jen tak nezamaloval a pak vystavěl 9 křížů jen proto, aby zde tyto kříže stály. Samozřejmě je jasné, že tehdejší dokumetace všech událostí nebyla nejlepší, proto je možné, že k této události existuje tak málo informací. Z archivních dokumentů plyne, že jedním z nejbohatších tehdejších sedláků byl nějaký pan Kopáček, toto jméno se nezaqchovalo do dnešních dnů v naší obci, přesto by to mohl být právě zmiňovaný sedlák, jehož dcera byla ústřední postavou celé tragedie. Na podzim roku 2012 se pokusila Česká televize Praha shromáždit veškeré dostupné informace a vyhodnotit oprávněost této legendy - reportéři Aneta Vojtěchová a Zdeněk Lenc natočili o tomto příběhu dokument. V archívech našli o této události informace již z roku 1883, kdy je psáno, že se na tomto místě konala u příležitosti vzpomínky na tuto tragedii jakási vzpomínková sešlost lidí, která se opakovala. Kříže byly také svěceny, a to zpravidla každých 100 let, zmínka je o svěcení z roku 1887. Při snaze nalézt důkazy o této tragédii byl učiněn pokus s prověřením části prostoru před a částečně i za dnešními 9 kříži, zda je možné zde nalézt nějaké pozůstatky kostí. Přijeli tedy archeologové z Brna, proměřovali speciálním rentgenem území u křížů, nalezli staré patky dřívějších křížů, a to zhruba 0.5-1 m za kříži, o kterých jsme ani my nevěděli. Žádné anomálie však nenašli, přičemž ale nemohli prozkoumat 100% terén u křížů, neboť nebylo možné provést šikmé zaměření, které by zjistilo stav v těsné blízkosti křížů. Archeologové tvrdili, že jsou schopni do hloubky cca až 3m nalézt anomálie, na základě kterých jsou pak schopni určit, o co se asi jedná. Nenalezli měřením nic zvláštního kromě uvedeného a naznali, že s půdou nebylo velmi dlouho hýbáno a tedy ani žádné vykopávky neprováděli. Jaké však bylo naše překvapení, když při následném strojovém hloubení, které zdarma provedla firma Smutný z Rudky  (majitel pan Pavel Smutný), jsme asi v hloubce 1.5 m narazili na kanalizační roury, cihly, vedení kabelu s litinovou spojkou v průměru cca 20cm o délce asi 1,5m a další kabel z pozdější doby, a to právě tam, kde nemělo být se zeminou údajně dlouhodobě hýbáno, čemuž jsme se tedy všichni vč. TV štábu divili, když měření tyto věci vůbec neodhalilo.  Do všech míst u křížů jsme se ale také nemohli dostat, muselo by se vše ručně odkopat, což by byla práce na delší dobu, a to v tomto pokročilém nepříznivém počasí již nepřicházelo v úvahu. Dospěli jsme tedy k závěru, po nalezení uvedených věcí, že v těchto místech od té doby uložení kostí, bylo se zeminou několikrát manipulováno a kosti mohly být strojem nevědomky vybrány a odvezeny neznámo kam nebo jsou stále na místě, ale to bychom museli kopat a prozkoumat celý prostor u křížů ručně. Nabízí se pouze otázka, proč  při těchto různých stavbách v okolí křížů není vyžadována účast archeologů, aby se zabránilo těmto poškozením a možná i zneuctěním tohoto pietního místa. Reportéři ČTV Praha Aneta Vojtěchová a Zdeněk Lenc se to pokusili zjistit. Štáb ČTV pracoval profesionálně a velmi poctivě a snažil se podat všem seriozní informace, nikoliv bulvární výmysly, které šíří někdy jiná média. Dokument  se nám líbil a domnívám se, že opět přispěl k popularizaci naší obce i této oblasti okolo 9 křížů. Za nás bych rád celému štábu touto cestou rád poděkoval, z něho pak především Anetě Vojtěchové a Zdeňku Lencovi. Současně bych rád poděkoval i panu Pavlu Smutnému z Rudky, majiteli firmy, s jehož bagrem JCB bezplatně provedl výkopové práce jeho bratr Roman Smutný. Stejně tak bych rád poděkoval i archeologům z firmy Archaia za výzkumné práce, dále našemu spoluobčanovi panu Josefovi Hotárkovi st., který vytrval i v nepřízni počasí a pořídil kvalitní fotomateriál z průběhu natáčení a panu Antonínovi Ryšánkovi, který pomáhal s lokalizací údajného úložiště pozůstatků zemřelých aktérů tragedie.

Výsledek celé akce nás osobně upevnil v přesvědčení o pravdivosti tragédie s tím, že důkazy jsou možná ještě stále na místě nebo už jsou vyvezeny neznámo kde, a to možná díky benevolenci odpovědných úřadů a tím tedy i nekoordinované práci firem, které zde prováděly výkopy v 80. a 90. letech minulého století. Dokument ČTV o 9 křížích si můžete prohlédnout také v archivu České televize.

Fotografie z akce pořídil na místě náš spoluobčan pan Josef Hotárek st., můžete je nalézt ve fotogalerii.

K dalšímu oživení a popularizaci této dávné události přispělo v roce 2022 i  Městské divadlo Brno, které uvedlo muzikál "Devět křížů". Měl jsem možnost shlédnout předpremiéru v květnu a  ač nejsem milovník tohoto žánru, byl jsem velmi mile překvapen zpracováním a výkonem všech účinkujících. Za sebe děkuji autorům tohoto krásného představení za celkové zpracování této události a věřím, že se bude líbit toto představení i Vám.

Muzikál 9 křížů

Nyní se opět vraťme k naší kronice a připomeňme si tento pohled, který je sestaven z dochovaných historických materiálů a  dále i z vyprávění pamětníků. I zde najdeme velmi zajímavé a poutavé čtení.

Pokračujme tedy dalším z pohledů na historii naší obce:

Z nejstarších dob

Název Hluboké pochází pravděpodobně odtud, že obec leží "hluboko v lesích". První písemná zmínka se údajně datuje k r. 1395, když král Václav IV. potvrdil veškerá privilegia klášterní Rajhradskému, klášteru - mezi zbožím se uvádí i obec Hluboké (dle jiných znalců se datuje vznik obce k r. 1095 - pozn. aut.). V Hlubokém byl poplužní dvůr, klášterní ovčírna. V roce 1770 zbudován barokní zámek s parkem, sídlo opatů rajhradských. V roce 1776 vyrostla naproti zámku kaple sv. Anny, dějiště každoročních poutí. Kaple je vymalována nástěnnými obrazy, na oltáři soška sv. Anny, snad ze 14. století.

Počátkem 17. století 17 domů, po třicetileté válce jen 9 osedlých. Pověst o Devíti křížích ze 16. století není historicky doložena. Roku 1621 se do Hlubokého nakrátko uchýlil J. A. Komenský. Roku 1836 mělo Hluboké 186 obyvatel a 25 domů. G. Wolný připomíná lovecký zámeček, kapli, vrchnostenský statek, železárnu, mlýn, pilu, devět křížů. Od roku 1887 existovala jednotřídní škola, r. 1887 vztyčeny dva kříže z poličské litiny - u silnice a na rozcestí Koutů a Lích.

Jak žili předkové

Původní Hluboké vypadá jako nahodilé seskupení domů, je zde mnoho uliček, plotů, kamenných zídek, zahrad. Domy bývaly pří­zemní se dvorem a hospodářskými staveními. Zemědělské usedlosti měly příjezdy přes humna, zahrady a sady. V 17. - 18. století pře­važovaly stavby z nepálených cihel s doškovou střechou a trámo­vými stropy. Ze síňky se vstupovalo do světnice, komory a chlé­va. Jako podlaha sloužila udusaná hlína nebo prkna. Ve světnici, kde se odehrával rodinný i pracovní život, bývala kachlová kam­na, venku stál dřevěný záchod a sklep. Voda se nosila v putýn­kách.

V 19. století se stavěly větší domy s dvěma světnicemi, často podsklepené a s pekárnou na chléb. Od 20.století se staví z pálených cihel z Velké Bíteše nebo Domašovské klášterní ci­helny.

Lidé se živili jako zedníci a tesaři, kovodělníci, rolníci, živnostníci a lesní dělníci. Dřevařem byl každý, kdo nemohl v zimě vykonávat svoji živnost. Hlubocké lesy byly majetkem bene­diktýnského kláštera v Rajhradě. Každý měl kousek půdy, buď vlastní, nebo pronajatý od obce. V okolí se těžil kámen, stříbro a železná ruda.

Mezi světovými válkami

V roce 1923 mělo Hluboké 206 obyvatel, 41 domů, 15 zeměděl­ských usedlostí. Postavil se hasičský dům, obecní dům, pomník mnoha obětem 1.sv.války. Prodávalo se ve třech obchodech, jedna hospoda byla v obci, druhá u Devíti křížů. Obyvatelé si postavi­li domy č.p. 39, 41, 42, 43, 44, 45, 47, 48, 49, 50 a 51. Hrá­valo se ochotnické divadlo.

 Roku 1920 na trati Brno -Velká Bíteš zavedeno autobusové spojení. Roku 1925 instalován bílý kamenný kříž u býv. hasičky, roku 1929 odlit nový zvon pro kapli.

 

50. a 60. léta

Ve 2.světové válce nikdo z Hlubockých nezahynul, i přes účast v partyzánské skupině "Havran" generála Luži.

Zahájení kolektivizace v zemědělství, založeno JZD: kravín a kancelář s váhou.

Hluboké přejmenováno na Lesní Hluboké.

Zámeček předán do správy Lesní správě (nyní Lesy ČR), kromě kanceláří zde byla garážována i těžká lesní technika. Postupně tak docházelo k devastaci jak samotné budovy tak i okolí.

Rušení živností, obchod zřízen v hasičském domě. Elektrifikace obce, výstavba „městských" domů s ústředním vytápěním č.p. 58, 59, 60, 61 a 62. Hluboké začleněno pod MNV v Domašově.

V roce 1968, při obsazení naší republiky tehdejšími armádami tzv. „spřátelených" armád  protestovali proti tomuto aktu naši občané prohlášením, ve kterém odsuzují vstup okupačních vojsk do naší republiky. Text a podpisy můžete vodět na následujícím obrázku...

LH_1968-Odmitnuti_okupace

 

A jak vypadala naše obec z leteckého pohledu z roku 1953 můžete vidět zde.

Lesni_Hluboke_1953

 

70. a 80. léta

Sloučení s JZD Domašov, ničení cest, sadů, mezí. R. 1972 zprovozněna dálnice Praha - Brno - Bratislava, přeložena silnice na­pojující obec.

 V Lesním Hlubokém byla v akci Z vybudována otočka autobusu. V roce 1977 uzavřena škola (prodána tehdejší organizaci Jednota-pozn. aut.), budova přestavěna r. 1981 na obchod a pohostinství ve vlastnictví Jednoty, roku 1982 přistavěn kulturní sál (vlastnictví obce - pozn. aut.).

Roku 1985 uděláno nových devět křížů z borového dřeva, opravena vodní nádrž. Ze začátku 70.let pocházejí okály Správy a údržby dálnic.

 

Rok 1989 a následující roky

17.listopad - především studentské nepokoje v Praze, postupně i v dalších městech pomohly k pádu komunistického režimu a příchodu nové, tolik očekávané doby a nadějí.

A jak to probíhalo u nás?

Do této doby byla obec jako jedna z obcí součástí domašovského regionu, kterému byl nadřazen tehdy Národní výbor Domašov. Problémy s tím spojené vedly k tomu, že v naší obci se téměř vůbec neinvestovalo, peníze "tekly" jinam. Proto jsme se tehdy dohodli, po založení Občanského fóra, což byl poměrně nutný předstupeň, k osamostatnění obce a jejího odtržení od Domašova. Občané tyto naše aktivity podpořili a obec se v roce 1990 osamostanila.

Prvním starostou obce se stal Ing. Vladimír Ryšánek z domu č.p. 32, který vytrval do roku 2002. Že osamostatnění obce bylo krokem správným směrem, to potvrzuje následující vývoj a zpřehlednění hlavních aktivit obce:

... je třeba podotknout, že řada akcí byla částečně spolufinancována z dotací KÚ JmK, u vodovodu obce z MŽP ČR a u kanalizace obce z JmK a MŽP ČR

rok 1993 a další

- oprava budovy obecního úřadu, který byl v dezolátním stavu - cca 0,5 mio Kč

- projekt kanalizace a ČOV v "Hloušku" - nepodařilo se dokončit díky negativnímu postoji tehdejšího ŽP Okresního úřadu Brno-venkov, který nám stavbu zamítl (tehdejší náklady měly činit cca 13 milionů Kč) - projekt cca 0,4 mio Kč

r. 1997

- obecní plynovod - z prostředků obce - cca 2,5 mio Kč

- tenisový kurt - většina prací svépomocí, asfalt cca 200 tis. Kč

- oprava fotbalového hřiště - částečně svépomocí, návoz hlíny 70 aut -  cca 100 tis. Kč

- nové dětské hřiště - cca 100 tis. Kč

r. 2000

 - obecní vodovod - doatce MŽP 0,9 mio Kč, celkové náklady cca 2,4 mio Kč

- dešťová kanalizace v lokalitě u Zámečku - svépomocí z materiálu obce - cca 350 tis. Kč

-  infrastruktura k obecním pozemkům Nad rybníčkem - cca 0,8 mio Kč

- komunikace 1. část  - dotace MMR cca 0,6  mio Kč, celkem cca 1,2 mio Kč

- postupný prodej obecních pozemků v lokalitě Nad rybníčkem - na začátku prodejní cena 150.-Kč/m2, rok 2015 750.-Kč/m2

 

r. 2001

- v areálu Azuro rekonstrukce vodní nádrže ke koupání ...s čističkou vody a zařízením k udržování kvality vody - dotace JmK strojovna 200 tis. Kč, nádrž cca 3 mio Kč 

- stánek s možností občerstvení a posezení - cca 1,3 mio Kč

- rekonstrukce veřejného osvětlení obce - cca 800 tis. Kč

- výstavba veř. osvětlení od okálů směrem k zastávkám u 9 křížů - calem cca 1,1 mio Kč

 

r. 2002-2006 - přichází nový starosta obce p. Jaroslav Zounek

 

r. 2006-2010

-  starosta pan Karel Lupínek s místostarostou Ing. Ryšánkem, exstarostou obce - dořešení  problémových kauz  - problémově ukončenou stavbu vodní nádrže a nevýhodný, naštěstí i špatně úředně zprocesovaný rozprodej řady pozemků určených k zástavbě, které se po řadě jednání vrátily zpět do obce, stejně tak po právních řešeních bylo nutné vodní nádrž vybourat, vybetonovat znovu a položit kvalitní těžkou folii Alkorplan - tyto práce zabraly celé volební období, čímž se zpozdil rozvoj obce o cca 4-6let

- v roce 2006-2007 se nám podařilo pro občany v budově OÚ zprovoznit obchod smíšeným zbožím v prosrou OÚ v místnostech, kde již dříve obchod býval - obec zainvestovala, vybavila - cca 150tis. Kč

- vyasfaltování některých komunikací, někde zpevnění - cca 250 tis. Kč 

r. 2011 a další

- vrací se exstarosta Ing. Ryšánek

- v roce 2011-2012 byl zpracován první územní plán obce, který vytýčil úkoly obce pro další, zhruba 8 leté období, stanovil i základní zásady dalšího rozvoje obce - cca 400 tis. Kč

- v roce 2013 jsme odkoupili po dlouhé anabázi zpět do obce vpodstatě špatně provedenou rozestavěnou budovu bývalé školy, kterou jsme začali přestavovat na hospodu a  obchod, v zadním traktu se zázemím a v 1. patře pak pro případné byty, přistavěno zázemí ke kulturnímu sálu se soc. zázemím, skladem, kuchyňkou a pódiem - zpovoznění části budovy (kultruní sál, hospůdka, zasedací místnost a obchod v roce 2016) - nákup budovy 1,6 mio Kč, investice oprav cca 8,5 mio Kč, celkem tedy cca 10 mio Kč

- v roce 2012-2013 - projekt kanalizace a ČOV v oblasti "Radošovice" pod vodní nádrží, předpokládaná investice cca 40 milionů Kč - projekt  cca 900 tis. Kč

- 2014 - rekonstrukce rozhlasu obce - cca 150tis. Kč

- podařilo se zorganizovat jednání s MD ČR , KÚ JmK a SŽDC o přesunu vyskorychlostní tratě ze severní strany obce, cca 300m za ototčkou autobusů u OÚ na jižní stranu dálnice D1 tak, že povede trať na severní straně cca 700m za Jvaůreka přejde na jižní stranu D1 pod dálnicí cca 100m za současným střediskem  údržby dálnice a policejním střediskem, bude třeba zapracovat do ZUR JmK a našeho ÚP - po poměrně náročných jednáních máme příslib na přesun trasy jak popisuji

- r.2016 - výměna vrat hasičky, zateplení budovy - doatce cca 90 tis. Kč, celkem cca 150tis. Kč

- v roce 2017-2018 na realizaci kanalizace a ČOV dotace z fondů EU a SFŽP ve výši 24 milionů Kč, z fondu JmK pak dotace cca 2,2 milionu Kč, půjčka ze SFŽP MŽP ve výši cca 11 mio Kč, obec cca 3 mio Kč - celkem cca 40 mio Kč

- 2018 - protažení kanalizace v "Hloušku" ke korytu v lese - celkem cca 300 tis. Kč

- 2018 - nové hasičské auto Renault Master pro naši jednotku SDH za finančního přispění GŘ HZS (450tis. Kč), JmK (300tis. Kč) a obce (325 tis. Kč) , k tomu nový sušák na hadice - celkem cca 1,2 mio Kč

- 2018 - rekontrukce budovy OÚ + vybavení novým nábytkem a PC technikou - dotace 200 tis. Kč, celkem cca 1,5 mio Kč

- 2019 - obnova dětského hřiště - cca 400 tis. Kč

- rekonstrukce travnaté plochy fotbalového hřiště +nové branky - cca 300tis. Kč

- dovybavení JSDH Lesní Hluboké  - cca 250 tis. Kč

- na jednání na KÚ JmK se SŽDC potvrzen přesun koridoru vysokorychlostní tratě VRT ze severní strany D1 na jižní stranu D1 -  VRT povede cca 30-50m před domky kolem Javůrku v tunelu dlouhém cca 400m, pak povede v zářezu kolem D1 cca 500-700m, přejde tunelem pod dálnicí D1 na jižní stranu D1 (přibližně těsně za střediskem údržby dálnice povede tunel, který krátce v délce cca 100 m bude v zářezu a pak opět tunelem porjde pod D1 na jižní stranu Da a tunel přejde v zářez cca 300m před Motorestyy a povede k připojovacímu bodu ve Vleké Bíteši v průmyslové zóně)  - poměrně důležitá změna, ktará by nevyřešením znehodnotila život v obci

- oprava některých komunikací (stoka B1) + k ČOV, oprava svahu u ČOV, nové chodníky kolem krajské komunikace (nad rámec kanaliz.+ČOV) + odvedení vvypoštění vody z vodní nádrže do dešťové kanalizace mimo ČOV - celkme cca 1,2 mio Kč

- realizace Změny č. 1 územního plánu obce - celkem 280 tis. Kč

Celkové investice ke konci r. 2019 - cca 71,36 mio Kč (r. 1990-2002 a 2006-2019)